Jak jsem byla na mamografu

12.02.2021

Když už letos přemítám o zdraví, podělím se s vámi i o zážitek z mamografie. 

Mamografie - citlivá prsa - citlivé téma

Tak tedy hned na úvod - potíže s prsy nemám. Jako každá žena od určitého věku absolvuji preventivní vyšetření. Naposledy, je to asi tak 2 - 3 roky zpátky, bylo vyšetření tak bolestivé, že jsem se rozhodla
ho už dál nepodstupovat. Letos v lednu mi ale, také při prevenci, sestřička z gynekologie přesvědčila. Váhala jsem..."ale co, třeba jsem minule nebyla v dobré kondici, dám tomu šanci"...a po předchozím objednání na vyšetření brzy vyrazila.

Ale deja-vu...mladá a krásná, leč ostrá sestra se ujala mých prsů jako by to byla prostě taška, kterou ode mě rázně přebírá. Au! "...proboha, vždyť přece i ona je žena..." běželo mi hlavou. Nevím, jak to máte vy ostatní ženy, ale já mám prsa dost citlivá, je to můj intimní orgán...ne cihla. Ach jo...
Snímky mají být dohromady čtyři, první dva, celá zaťatá, vydržím. Slyším rozkazy a díky nim vím, co mám přesně dělat, ale ve zmatku a strachu z bolesti mi nepomohou.
"Otočte se čelem! Nohy k sobě! Rameno dolů...no ták, dolů, bude Vás to bolet! Říkám Vám, rameno dolů!"
...a prso mi "sestřička" rve silou mezi 2 vyšetřovací desky. Chápu, že je to potřeba k zobrazení, nechápu, že si někdo myslí, že mě tím dostane do uvolněné pozice. Po dvou snímcích se sbírám a se slzami
v očích odcházím, tohle fakt ne. S prsy potíže necítím, ale po tomto zhmoždění možná přijdou...

To ale sestru vyvede z míry, nechápe...
"Kam jdete? Nemáme hotovo!"
Prostě pryč... "Tohle nemám zapotřebí, ani Váš přístup, ani to vyšetření..."
"Vraťte se, nebo Vás nahlásím doktorce, že vyšetření nešlo absolvovat a počkáte si na ultrazvuk" vyhrožuje.
"Ano, to by šlo", prostě souhlasím.
Ale o to asi nakonec nejde (?), protože najednou sestra změní přístup. O stupeň vstřícnějším způsobem oznamuje, že na mě není přísná, prostě je taková, úplně na všechny, je to její způsob. A všechny sestry tam takhle prsa mačkají, je to běžný postup. Chápu, ale mě nezajímá, co všichni...já, sama za sebe,
si nepřeji, aby se ke mně někdo takto choval. Nakonec se spolu v tématu posuneme k závěru,
že to nechceme ani jedna pojímat osobně, že se nebojím ani tak mamografie, jako spíš té bolavé manipulace a příliš silného tlaku na prso. A co jsem se najednou dozvěděla? Že to zkusíme znovu, že sestra může citlivěji uložit mé prso mezi dvě desky a dokonce, považte, že je možné, abych si řekla,
kdy je pro mě tlak na hraně snesitelnosti. A v této pozici šlo pořídit snímek. To je změna! Najednou jsem vidět, slyšet...najednou je možné reagovat na moje potřeby. Ó díky!

Ženy, nebojme se sami sebe či svých dětí zastat při nedobrém zacházení. Jde to...

Zdravotníci, nebojte se být lidští, jde to...vím to, jsem taky zdravotník.

Romana