2. Rozprávění...rozprávění s Jitkou
Rozprávění s Jitkou (30 let) proběhlo skrze mail, dlouho jsme se neviděly.
To ale nevadí, lidi jsou někdy blízko a přesto daleko a jindy daleko a přesto blízko.
Tak tady je, prosím...
Co všechno podle tebe patří do ženského světa?
Ženský svět je pro mě tajuplný.
Dlouhou dobu jsem nepociťovala svoji ženskou stránku, protože mi nepřišla důležitá. Ale čím dál tím více ji zkoumám (posledních pár let zpět)
a snažím dát místo ve svém životě.
Patří sem pro mě setkání se ženami. Nejintenzivnější zážitek, který mám, je stále mezigenerační setkání žen pořádané Mokošou. Zažila jsem hluboké vnitřní prožitky. Rituál ženství, kterým jsme procházely, byl pro mě tím nejposvátnějším bohatstvím, které jsem mohla dostat. Slabší ženy jsou uzdravovány silnějším ženami, i ty nejisté si mohou rituálně obléci sukni a postavit se do kruhu silných žen, jejich sílu sdílet.
Vše s intuicí, napojením a laskavostí pomoci druhé, když jsem zrovna ta silná. Důležitá je důvěra v samotný proces.
Čeho z toho si vážíš a co bys nejraději zrušila?
Zrušila bych z ženského světa přílišnou touhu, tendenci ba naopak nutnost každodenního výrazného malování..., zdá se mi, že se ztrácí samotná přirozenost ženy. Baví mě, když jedu metrem, procházím obchodním centrem, se dívat na ženy a pozorovat jejich make-up. Říkám si, kam jsme to dospěly...? Hrůza po této stránce...
A hlavně v časopisech se prezentují ženy, které ukazují, jak bychom měly vypadat, prezentují nesmyslné kosmetické výrobky na odstranění vrásek a jiné nesmysly...
Ale kde je skutečný život reálné ženy? Nádherný film je "Přes noc třicítkou". Všem ženám doporučuji! Rozplakal mě hlavně konec. Přála bych si, aby takový byl svět! Přirozená podstata reálného všedního života. Dnešní svět se mi zdá být divný.
Je můj sen, zapojit se do nějakého projektu, který je právě o prapůvodní esenci ženství. Zapojit se organizátorsky a psát články na web, do časopisu. Přidat k tomu vtipné, výstižné fotografie...
Vážím si našich žen v rodové linii, protože každá doba má svoje a jistě to neměly jednoduché.
I to jsem poznala na podzimním mezigeneračním setkání Mokoši, jak v každém období žena je postavena do jiné role a také úlohy dle společenského dění.
Co myslíš, že je na tobě konkrétně ženského? Co z toho je "rodinné bohatství" a co je jen tvoje? Bez ohledu na hodnocení ostatních.
Empatie, vnímání lidí, někdy až moc... Musím se krotit... :-)
Všichni mi říkají, že mám krásně oči. A když je poprvé spatřila v plné kráse líčení se na večerní akci na balkoně, zamilovala jsem se do nich. Mám ženskou postavu hrušky, jinými slovy velký zadek, boky a stehna, břicho. Pamatuji si moji babičku, tátovu mamku, stejná postava.
Jinak asi neumím odpovědět na tuhle otázku, protože se učím milovat své tělo jako celek. Je to pro mě výzva tento rok a těším se na inspirativní články od jiných žen, třeba od nich získám inspiraci, jak se naladit na tělo.
Nádherná otázka, čím se chci zapsat do rodinného kruhu a předat dál...? Mám toho tolik, že nevím kde mám začít a zase nemohu psát sloh na deset stránek A4.
Tak nejdůležitější, co si přeji:
Vytvořit harmonii v mé rodině, tj. sdílení u kulatého stolu, hraní deskových her, předání toho, že vše má svoji hodnotu. A vysvětlit jim všem, že nic není samozřejmostí. Projevit vděčnost za to, co máme, je důležitý rituál v mém životě a ten bych chtěla, aby žil v mé rodině dál. Protože žiji v hojnosti, byť nemám vše, co chci, ale jsem obklopena láskou boží.
Povídat si s nimi o předcích, aby věděli, z jakého rodu pocházejí, mi přijde jako jedno
z důležitých témat.
Naučit své děti znát význam hodnot a i peněz, aby věděli, že finance nesypeme jen tak z kapsy.
Toť zatím vše, Romčo. Moc děkuji za tyto otázky, chci si je ještě jednou projít a zamyslet se nad nimi. Teď jsem udělala krátké zamyšlení. Psala jsem, co mi napadlo. :-) Děkuji, Jitka
Taky děkuji Jitko!