Zdroje dobrého života: SEBEREFLEXE

10.01.2022

Osobně věřím, že sebereflexe je minimálně stejně tak důležitá jako čištění zubů.
Je to to NEJmenší a zároveň NEJvětší, co můžeme pro sebe i pro naši společnost udělat.

Poslední téma mého projektu pro rok 2021 se zaměřením na zdraví a osobní spokojenost.
Jak ho pojmout jednoduše? 

Podle tohoto zdroje je sebereflexe = zjednodušeně sebehodnocení. Schopnost přemýšlet o sobě, o svém jednání a následně ho adekvátně posoudit - co člověka k danému chování vedlo atp. Je také nutným předpokladem pro odpovědnost za sebe a své činy, a je tak nezbytná nejen pro přemýšlení o sobě, hodnocení vlastního jednání, ale také pro etiku (tedy morálku).

Člověk si jejím prostřednictvím uvědomuje nejen své vnitřní pocity, ale také své možnosti, schopnosti, talent versus slabé stránky. Skrze sebereflexi si jedinec uvědomuje rovněž svůj vztah k ostatním lidem kolem sebe.

Sebereflexi lze účinně využívat v různých oblastech života.

Jiný zdroj říká:

Sebereflexe má smysl především tehdy, když se stane naším pravidelným zvykem. Její "technikou" je rozhovor se sebou samým, prováděný jako s někým, koho máme rádi, a mluvíme s ním proto poctivě.

K otevřenosti rozhovoru nám pomohou určité otázky:

  • Jak se cítím?
  • Jak bych se chtěl cítit?
  • Co bych měl udělat nebo jak bych měl uvažovat, abych se cítil lépe?
  • Jaké jsou mé hlavní cíle a záměry pro nejbližší dny?
  • Čeho bych se chtěl vyvarovat a proč?
  • Co jsem ve své práci, jednání či osobních vztazích mohl v nedávné době udělat lépe?
  • Čeho bych v určitém vztahu chtěl v budoucnu dosáhnout?
  • Jak pracuji na dosažení svých dlouhodobějších cílů?

Poté mohou následovat otázky náročnější, například:

  • Proč jsem v určité situaci jednal daným způsobem?
  • Proč jsem uvažoval právě takto?
  • Co bych v podobné situaci chtěl v budoucnu udělat jinak?

Závěry sebereflexe, například hodnocení toho, jak jsme v posledních dnech v určitých situacích reagovali, nebo jak bychom napříště reagovat chtěli, by měly být konkrétní. Příkladem je závěr, že příliš rychle pronesená negativní reakce na nedávnou chybu našeho kolegy neodpovídá tomu, jak se chceme chovat, ani tomu, jak si přejeme, aby nás vnímali ostatní. Můžeme se zamyslet i nad tím, jak podobné jednání v nejbližší době napravit, například jak se kolegovi omluvit.

Když popojdeme k závěru, jak bychom se v určité situaci chtěli zachovat v budoucnu, dosáhneme tím zpravidla nejen to, že se tak příště skutečně zachováme, ale i to, že se budeme cítit lépe. Závěr sebereflexe může být pochopitelně i pozitivní, a to tehdy, jestliže naše jednání či uvažování odpovídalo našim představám. Sebereflexe nás v tomto případě naplní dobrým pocitem a přispěje k tomu, že se v budoucnu zachováme podobně.

Pravidelná sebereflexe přináší řadu benefitů. K těm hlavním patří následující čtyři.

  1. Poznání sebe sama.
  2. Jistější uvažování.
  3. Zlepšení vztahů.
  4. Lepší spánek, méně stresu.

Jak a v čem může pravidelná sebereflexe pomoci? Psycholog Jan Urban říká:

Každý z nás se téměř denně na sebe podívá do zrcadla, a je proto velmi dobře seznámen s tím, jak vypadá. Jak často se však díváme do svého nitra, abychom se lépe seznámili se svým vnitřním já?

Právě o to při sebereflexi jde. Její podstatou je snaha o lepší či poctivější poznání sebe sama, tedy porozumění tomu, proč a jak určitým způsobem uvažujeme a jednáme, jaké jsou naše cíle, záměry, priority, zvyky a schopnosti. Pokud jsme v sebereflexi důkladní a otevření, můžeme ji chápat jako "radikální upřímnost" k sobě samému, což pomáhá při rozhodování o našem dlouhodobém směrování, ale i při každodenní komunikaci s okolím a získávání nových schopností a zkušeností.

Aby bylo jasno, nejde o nic, co by bylo v rozporu s "pozitivním myšlením", tedy snahou dodat si optimismus, sebedůvěru či motivaci, a to tím, že si uvědomíme, na co vše můžeme být oprávněně hrdí. Vůbec nejde o to, hledat na sobě za každou cenu chyby. Jde však o snahu vidět se upřímně, jací skutečně jsme.

A do třetice ještě další zdroj

Naučit se správné sebereflexi, která nám nesnižuje sebevědomí, ale je pro nás přínosná, není otázka dne ani týdne. Každodenním tréninkem se však můžete naučit využívat sebehodnocení tak, aby vás posouvalo a vy se stali úspěšnějšími. Přinášíme vám jednoduché tipy, které mohou pomoci s trénováním této dovednosti.

  • Napište si seznam svých kladů a záporů

Abyste mohli začít se sebepoznáním a sebeposuzováním, musíte se nejprve dobře znát. A přenést názory o sobě na papír vám s tím může výrazně pomoct. Napište si seznam svých dobrých i špatných vlastností, dovedností, talentů a tak dále. Můžete využít i posouzení někoho blízkého, jež vás dobře zná.

  • Vědomě zkoumejte své chování

Vždy, když někomu odpovídáte na dotazy, debatujete nebo se dostáváte do jiné interakce s druhým člověkem, vědomě zkoumejte své reakce. Jakým tónem odpovídáte? Dostává se vám do hlasu ironie nebo sarkasmus? Nebo jste naopak přehnaně milí, až vlezlí? Vaše spontánní reakce vám velmi napoví, jak se chováte k ostatním lidem a zda není potřeba přehodnotit některé postoje.

Přemýšlením o sebereflexi se obloukem vracím k sérii svých čtyř článků v sekci Jak pečuji o duši. Pořád to platí (v této souvislosti hlavně článek o psaní deníku - Jak pečuji o duši III.)

Další články:

Tak. A tečka za mudrováním, hurá do života! :-)

Romana