Končí rok a začíná nový. Co jsme loni prožily a co nás vyživilo? Co ještě doznívá? Co naopak potřebujeme odložit a nechat být? A možná už se na něco těšíme...

Matylda žije, i když pravda, trochu ve zpomaleném režimu.

Přemýšlela jsem, co bych vám do toho nového roku, který už vlastně začal, pěkného a konkrétního popřála. (Protože já vám přeji opravdu jen samé pěkné zážitky a věci.)

protože se mně dějí v životě různé události (stejně jako vám), reaguji na ně a jsem nucena upravit svou pracovní dobu. Tak tedy...

Když jde tělo a duše stejným stejným tempem

Nedávno jsem četla zajímavý rozhovor se spisovatelem Jiřím Formánkem. Týkal se filmové adaptace jeho románu Dvě slova jako klíč...mě ale zaujalo něco jiného. Vyprávění o kmenu Mentawajců, žijící na indonéském ostrově Siberut.

K létu pro většinu z nás patří letní ovoce, zmrzliny a ledové kávičky, grilování a zeleninové saláty, stravovací improvizace na cestách...a taky zahradní posezení, dovolené, cestování, nevyspání či naopak spousta odpočinku. Nabourání stereotypu. Jak to vše žít zdravě?

Pohyb potřebuji, o tom vím. Mám raději ten přirozený. Když není - chybí mi. Vycházky se psem i bez, výlety. Někdy svižný úklid. Cvičení jen zdravotní - tady už musím. Pro skutečnou potěchu si tancuji :-)

Dovoluji si zveřejnit text z FB školy. Mluví mi totiž z duše.

14.6. jsem s naší mini-skupinkou milých žen (věkově plus mínus stejně) absolvovala setkání na dané téma . Byla jsem zvědavá na jejich přání, na touhu mít zdravé a přitažlivé ženské tělo, připravená "brzdit" silný tlak a "brousit (příliš ostré) hroty" očekávání a požadavků. Ale nebylo to třeba.
Z příjemného povídání spíše vzešla inspirace, kudy máme...