Antropologie jídla - PhDr. Eva Ferrarová

Zaujal mě rozhovor s Evou Ferrarovou o antropologii jídla v časopise Téma z 5.2.2021.
Podělím se s vámi níže o inspirativní úryvky o historii stravování.

Současně odkaz na rozhovor Lucie Výborné s Evou Ferrarovou (Radiožurnál)

"...spojení jídla s medicínou existovalo vždy. Už staří Řekové Číňané i Indové přemýšleli o jídle ve spojitosti se zdravím. Ve starověku, ale i ve středověku se jídlo svým způsobem pokládalo za lék. Muselo být takové, aby v nás udržovalo jakousi rovnováhu, abychom neonemocněli, a pokud jsme onemocněli, bylo naordinováno takové, aby byla rovnováha zase obnovena."

"V okamžiku, kdy se jídlo začalo vyrábět průmyslově, stalo se výrobkem. Stále méně potravin přestalo být přírodního původu a zásadní roli začala hrát chemie. Navíc s rozvojem distribuce a dopravy přestalo být mnoho regionálních potravin vázáno na místo. Postupně se jídlo stalo celosvětovým byznysem a s vidinou co největších zisků vznikla potřeba nabídnout něco výjimečného, a tak vznikly různé diety."

"Vztah k jídlu také prošel zásadní proměnou - strach z hladu se přetavil do strachu z přemíry jídla. Paradoxně po miliony let lidé sháněli jídlo, v minulosti za něj utráceli všechny peníze, aby nezemřeli hlady, a dnes se snažíme jíst co nejméně. Jídlo také přestalo být věc radosti a kreativity. Lidé začali pracovat ve velkých továrnách a na jídlo měli čím dál tím méně času. Příprava pokrmů se přemístila z kuchyně do průmyslových podniků, tím pádem jsme přestali mít přehled o tom, kde bylo jídlo sklizeno, zpracováno a odkud k nám vlastně doputovalo, což vede k tomu, že nevíme, co jíme a přeneseně kým vlastně jsme. Potravina se stala tajemným artefaktem zataveným v plastu. Od té doby žijeme v naprosté nejistotě, jestli to, co jíme, je pro nás dobré."

"Z hlediska zdravotních benefitů se hodně hovoří o středomořské dietě... Doporučují ji lékaři v rámci prevence infarktu, mrtvice, Alzheimerovy choroby. Váš názor?

Jsem pro. Ostatně to je to, co nás vrací ke starým Římanům a Řekům, kteří byli v jídle střídmí. A také k zásadě: obilí, olej, zelenina, ryby, málo masa. Ale je samozřejmě otázka, jestli bychom neměli primárně jíst to, co nám roste za humny, k čemu jsme tak nějak naprogramovaní. A nechat si ty exotické věci jen pro radost."